|
|
Pomer polynenasýtených mastných kyselín n-6 a n-3 vo vzťahu k riziku srdcovo-cievnych ochorení
Gregorová, Lívia
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit pomocí literárních zdrojů literární rešerši, která objasňuje korelaci mezi konzumací polynenasycených mastných kyselin n-3 a n-6 ve stravě a zároveň jejich vzájemný poměr ve stravě jako prevenci nebo zastavení progrese srdečně cévních onemocnění. Dále jsem této práci objasňovala příčiny vzniku kardiovaskulárních onemocnění, seznámila jsem se s patofyziologii těchto onemocnění, objasnila jsem funkci polynenasycených mastných kyselin (α-linolenové a jejich metabolitů a kyseliny linolové a z ní vznikajících metabolitů) v lidském těle a jejich metabolismu. Na závěr jsem vypracovala dietární doporučení vyplívající ze životního stylu a způsobu stravování a stejně tak objasnila rizikové faktory spojené s rozvojem srdečně-cévních nemocí.
|
|
|
Biotechnologický potenciál řas a sinic z chladných prostředí
Faško, Adam ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Vítová, Milada (oponent)
Se zvýšením zájmu o biopaliva vzrostlo povědomí o biotechnologickém potenciálu řas a sinic a ve veřejném prostoru probíhá diskuse o dalších možných způsobech využití těchto mikroorganismů. Řasy a sinice z chladných prostředí v rámci svých adaptačních strategií disponují výjimečnými vlastnostmi. Cílem této práce je zhodnotit, zda je možné těchto vlastností využít v biotechnologiích. V práci jsem se zaměřil na tři nejčastěji diskutované oblasti využití řas a sinic z chladných prostředí: produkce polynenasycených mastných kyselin, barviv a antioxidantů a čištění odpadních vod. Na základě dostupné literatury jsem dospěl k závěru, že řasy a sinice adaptované na chlad mohou v určitých podmínkách předčít mesofilní druhy co do produkce požadované látky nebo odběru živin z média. Zásadní vliv na míru využití těchto mikroorganismů bude mít selekce vhodných kmenů, optimalizace podmínek kultivace a aplikace metabolického inženýrství a syntetické biologie.
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany
Kuříková, Barbora ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor diplomové práce: Bc. Barbora Kuříková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Název diplomové práce: Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany Diplomová práce se zabývá stanovením spektra mastných kyselin v erytrocytech u pacientů, kteří podstoupili léčbu taxany. Teoretická část se věnuje obecným vlastnostem mastných kyselin, jejich syntéze a degradaci. Dále je zaměřena na téma rakoviny prsu, na problematiku léčby za pomoci taxanů a na negativní účinky spojené s použitím taxanů, především polyneuropatii. Popisuje se zde i plynová chromatografie, která se v běžné praxi ke stanovení mastných kyselin využívá. Experimentální část je rozdělena na tři části. První část obsahuje popis pracovního postupu, chromatografické analýzy a vyhodnocení této analýzy. V druhé části porovnává spektra mastných kyselin u pacientů bez a s vyvinutou polyneuropatií. A v části poslední porovnává spektra mastných kyselin před začátkem léčby taxany, po podání a přibližně měsíc po podání taxanů. Výsledky experimentální části jsou zhodnoceny na konci práce. Klíčová slova: taxany, polyneuropatie, esenciální mastné kyseliny, omega-3 a omega- 6...
|
|
|
Diverzita, ekologie a ekofyziologie sněžných řas
Mikešová, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Trvalá i dočasná sněhová pokrývka polárních a horských oblastí je velmi extrémním habitatem. Přesto existují organismy, které toto prostředí obývají. Mezi významné zástupce kryosestonu patří zelené řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které jsou známé z polárních a horských oblastí celého světa. Tyto organizmy, které obsadily sněžné prostředí pravděpodobně až sekundárně, dokázaly vyvinout různé ekofyziologické adaptace nezbytné k úspěšnému přežití v extrémních podmínkách. Nízké teploty a vysoká intenzita záření jsou hlavními faktory, kterým musí přítomné organizmy čelit. Mezi nejdůležitější mechanismy přežití patří přizpůsobení životních cyklů (například střídání odolných stádií a pohyblivých vegetativních stádií), syntéza a akumulace ochranných sekundárních karotenoidů, změna ve složení mastných kyselin membrán a u některých druhů snížení teplotního optima růstu. Právě tyto adaptace jsou v současnosti spolu se studiem diverzity hlavním předmětem výzkumu sněžných řas.
|
|
|
Fluktuace hladin mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých osob a srovnání s hodnotami u patologických stavů
Čunátová, Alena ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Lázníčková, Alice (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Alena Čunátová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Fluktuace hladin mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých osob a srovnání s hodnotami u patologických stavů Mastné kyseliny a jejich metabolity se významně zapojují do mnoha fyziologických i patologických procesů. Tato práce sleduje hladiny vybraných mastných kyselin v lidských tkáních a vliv dlouhodobého onemocnění na jejich zásoby. Teoretická část se vedle obecné charakteristiky zaměřuje na příjem polynenasycených mastných kyselin a jejich význam v lidském organismu. Dále se věnuje účinkům eikosanoidů a dalších metabolitů mastných kyselin. Popsány jsou rovněž metody užívané v bioanalýze mastných kyselin. V experimentální části bylo porovnáváno zastoupení mastných kyselin v sedmi typech tkání mezi dvěma skupinami dárců. Do jedné z nich bylo zařazeno 8 relativně mladých, zdravých, náhle zemřelých jedinců. Druhá skupina zahrnovala 12 polymorbidních pacientů vyššího věku. Získané vzorky tkání byly upraveny pomocí extrakčních a derivatizačních technik. Pro analýzu byla použita plynová chromatografie s plamenoionizační detekcí. Naměřená data byla zpracována metodou normalizace a statisticky zhodnocena....
|
|
|
Ovlivnění jakostních parametrů vajec netradičními krmivy
Vincentová, Klára
Bakalářská práce obsahuje problematiku ovlivnění jakostních parametrů vajec netradičními krmivy. Šalvěj (Saliva hispanica), světlice (Carthamus tinctorius) konopí (Cannabis sativa) a kultivované mikrořasy (Chlorella vulgaris), (Isochrysis galbana), (Nannochlorapsis oculata), (Phaeodactylum tricornutum) jako krmiva ovlivňující profil polynenasycených mastných kyselin ve vejcích. Aksamitník (Tagetes erecta), kurkumua (Curcuma longa), rajče (Solanum lycopersicum) a kultivované mikrořasy (Chlorella vulgaris), (Nannochlorapsis oculata), (Phaeodactylum tricornutum) jako krmiva obohacující vejce o karotenoidy a přirozená barviva. Maniok (Manihot esculenta), česnek (Allium sativum), čajovník (Camellia sinensis) a vojtěška (Medicago sativa) jako krmiva snižující obsah cholesterolu ve vejcích. Selenizovaná řasa (Chlorella vulgaris) a bazalka (Ocimum gratissimum) jako krmiva zvyšující obsah mikroprvků ve vejcích. Tymián (Thymus vulgaris), dobromysl (Origanum vulgare), heřmánek (Matricaria chamomilla) a máta (Mentha piperita) jako krmiva obohacující vejce o antioxidanty.
|
|
|
Vliv olejů s rozdílným složením polynenasycených mastných kyselin na vybrané imunologické markery u modelového organizmu
Křikavová, Radka
Cílem této diplomové práce bylo sledovat, jak polynenasycené mastné kyseliny ovlivňují proces hojení ran. Tento vliv byl sledován pomocí exprese vybraných genů a kolagenu typu I a III u modelového organismu. Jako modelový organismus byl zvolen potkan laboratorního kmene Wistar Albino. Pro experiment bylo použito 50 potkanů. Potkani byli rozděleni do pěti skupin po deseti kusech. Byla zvolena jedna kontrolní skupina, která byla krmená pouze krmnou směsí bez přídavku oleje. Potkanům ve zby-lých skupinách byla podávána krmná směs s přídavkem oleje (olej z extraktu řas Schi-zochytrium, rybí olej, palmový olej a světlicový olej). Po 52 dnech výkrmu byly potka-nům pod narkózou provedeny excize na dorzální straně hřbetu. Výkrm pokračoval ještě 12 dní a pak byli potkani usmrceni isofluranem a byla jim odebrána játra a hojící se kožní rány. Z odebraných jater byla stanovena depozice EPA/DHA. Z hojící se kožní rány byla získána RNA pro kvantitativní PCR se specifickými primery pro TGF-β1, PTGS2, ACTA2, VEGF, COL1A1, COL3A1. A Dále byly z hojící se kožní rány vytvořeny imunohistochemické řezy s monoklonálními protilátkami pro kolagen typu I a III. Předpoklad dosažení lepších výsledků s olejem s vysokým obsahem DHA nebyl povtr-zen. Nejlepších výsledků v procesu hojení ran bylo dosaženo u potkanů krmených kr-mivem s přídavkem světlicového a rybího oleje (p < 0,05). Tyto výsledky jsou v rozporu s literaturou, protože se předpokládalo, že pouze PUFA n-3 přispívají k lepšímu průběhu hojení ran a PUFA n-6 naopak hojení ran prodlužují. Nejednoznačné výsledky ohledně použití PUFA n-3 v procesu hojení ran si vyžadují další výzkumy.
|
|
|
Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů
Novotná, Monika ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Monika Novotná Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů Cílem diplomové práce bylo stanovit hladiny 14 mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých, jinak zdravých jedinců a ve skupině polymorbidních, dlouhodobě nemocných pacientů. Porovnávány byly hladiny mastných kyselin v sedmi tkáních lidského organismu: subendokardiální tkáni z levé komory, tkáni z parenchymu jater, korové části ledvin, tkáni nadledvin, kosterním svalu, břišní podkožní tukové tkáni a mozkové tkáni. Do každé skupiny bylo zařazeno 10 zemřelých. Teoretická část se věnuje mastným kyselinám, jakožto hlavní součásti lipidů. Zabývá se převážně skupinou polynenasycených mastných kyselin a jejich vztahu k patologiím v lidském organismu. Popsána je zde i plynová chromatografie, díky které jsme analyzovali spektrum mastných kyselin. Experimentální část se skládá ze základní charakteristiky výzkumného souboru, popisu pracovního postupu a výsledků. Statisticky zpracované údaje jsou rozděleny podle jednotlivých mastných kyselin a dalších sledovaných parametrů. Souhrn statisticky významných rozdílů je zhodnocen...
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany
Kuříková, Barbora ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor diplomové práce: Bc. Barbora Kuříková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Název diplomové práce: Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany Diplomová práce se zabývá stanovením spektra mastných kyselin v erytrocytech u pacientů, kteří podstoupili léčbu taxany. Teoretická část se věnuje obecným vlastnostem mastných kyselin, jejich syntéze a degradaci. Dále je zaměřena na téma rakoviny prsu, na problematiku léčby za pomoci taxanů a na negativní účinky spojené s použitím taxanů, především polyneuropatii. Popisuje se zde i plynová chromatografie, která se v běžné praxi ke stanovení mastných kyselin využívá. Experimentální část je rozdělena na tři části. První část obsahuje popis pracovního postupu, chromatografické analýzy a vyhodnocení této analýzy. V druhé části porovnává spektra mastných kyselin u pacientů bez a s vyvinutou polyneuropatií. A v části poslední porovnává spektra mastných kyselin před začátkem léčby taxany, po podání a přibližně měsíc po podání taxanů. Výsledky experimentální části jsou zhodnoceny na konci práce. Klíčová slova: taxany, polyneuropatie, esenciální mastné kyseliny, omega-3 a omega- 6...
|
|
|
Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů
Novotná, Monika ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Monika Novotná Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení hladin mastných kyselin v tkáních zdravých, náhle zemřelých a polymorbidních pacientů Cílem diplomové práce bylo stanovit hladiny 14 mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých, jinak zdravých jedinců a ve skupině polymorbidních, dlouhodobě nemocných pacientů. Porovnávány byly hladiny mastných kyselin v sedmi tkáních lidského organismu: subendokardiální tkáni z levé komory, tkáni z parenchymu jater, korové části ledvin, tkáni nadledvin, kosterním svalu, břišní podkožní tukové tkáni a mozkové tkáni. Do každé skupiny bylo zařazeno 10 zemřelých. Teoretická část se věnuje mastným kyselinám, jakožto hlavní součásti lipidů. Zabývá se převážně skupinou polynenasycených mastných kyselin a jejich vztahu k patologiím v lidském organismu. Popsána je zde i plynová chromatografie, díky které jsme analyzovali spektrum mastných kyselin. Experimentální část se skládá ze základní charakteristiky výzkumného souboru, popisu pracovního postupu a výsledků. Statisticky zpracované údaje jsou rozděleny podle jednotlivých mastných kyselin a dalších sledovaných parametrů. Souhrn statisticky významných rozdílů je zhodnocen...
|
host ::
RSS.